Téměř každý zaměstnanec se čas od času zamyslí nad tím, co by se stalo, kdyby svému zaměstnavateli způsobil nějakou škodu. Zajímá to i vás, ale dostali jste několik různých odpovědí, které si vzájemně rozporují? Možná, že byly všechny správné. V praxi totiž záleží na tom, jak ke škodní události dojde. Ale vše pěkně popořádku.
Co říká zákoník práce?
Dle platné legislativy, konkrétně § 257 Zákoníku práce, musí zaměstnanec nahradit vzniklou škodu do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku. A to pouze za předpokladu, že zaměstnavatel vinu prokáže, což vždy není jednoduché. Aby měl na náhradu škody právo, musí k ní dojít v souvislosti s porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Podaří-li se zaměstnavateli prokázat, že jste porušili pracovní podmínky a způsobili mu pracovní újmu, soud mu přiřkne právo na náhradu. S ohledem na výše uvedený limit pak může i nemusí odpovídat skutečné výši škody.
Praktický příklad: Pokud zaměstnanec s průměrným platem 25 tis. Kč způsobí škodu ve výši 50 tis. Kč, uhradí ji zaměstnavateli v plné výši. Pokud by však škoda přesáhla 4,5násobek jeho mzdy, tedy 112 500 Kč, zaplatil by pouze tuto částku.
Chcete mít jistotu při výběru správného pojištění? Využijte portál srovnátor a zvolte vhodné pojištění odpovědnosti přímo pro Vás.
Kdy vás může škoda vyjít podstatně dráž?
V určitých případech omezení 4,5násobku platu neplatí. Dopustí-li se zaměstnanec škody v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek, zaměstnavatel po něm může požadovat náhradu v plné výši. To samé platí i o škodě způsobené úmyslně.
Jak se náhradě škody vyhnout?
Podobně, jako nás v osobním životě chrání pojištění občanské odpovědnosti, můžeme přenést odpovědnost za škodu způsobenou na pracovišti díky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.
Zmíněné pojištění nabízí za výhodných podmínek, s nízkou spoluúčastí a celosvětovou platností ERGO pojišťovna.
Jak proti hrozící újmě bojovat?
Pokud se rozhodnete zakročit proti hrozící újmě, nenesete odpovědnost za další škody, které při tom způsobíte. Alespoň v případě, že jste tyto škody nezpůsobili úmyslně a váš zákrok byl přiměřený situaci.
Příklad? Pokud začne ve skladu hořet a vy při jeho hašení „utopíte“ notebook svého kolegy, je to v pořádku a za tuto škodu nenesete odpovědnost.
Závěrem nezapomínejte, že škoda často není způsobená jenom vaší chybou – třeba své povinnosti zanedbal i zaměstnavatel nebo další kolegové. V takovém případě nesete odpovědnost jen za poměrnou část škody.