Nový stroj, další provozovna, větší sklad nebo nové auto pro firmu. Na začátku bývá hlavně představa, co investice přinese. Jenže právě v téhle fázi se snadno přehlédnou věci, které se později mohou pěkně prodražit. A často nejde ani tak o špatný nápad jako spíš o špatně odhadnuté okolnosti.
Cena na nabídce není konečná cena investice
Řekněme, že chcete koupit nový výrobní stroj za 800 000 Kč. Máte nabídku, víte, kolik zařízení stojí, a začnete počítat návratnost. Jenže samotným nákupem to většinou nekončí.
Stroj se musí dopravit, usadit, zapojit a vyzkoušet. Někdy bude potřeba upravit elektroinstalaci, jindy připravit podlahu nebo změnit část provozu. K tomu se může přidat školení zaměstnanců, servisní smlouva nebo několik dní, během kterých poběží výroba pomaleji. A najednou už se nebavíte jen o těch původních 800 000 Kč.
Podobné překvapení umí připravit i nová pobočka. Nájem a vybavení jsou jen začátek. Kromě toho vás čeká taky kauce, internet, označení provozovny, zabezpečení, počáteční zásoby nebo třeba drobné stavební úpravy.
Proto si nepište jen seznam toho, co kupujete. Sepište si raději celý proces od podpisu smlouvy až po den, kdy investice skutečně začne fungovat v běžném provozu.
Plný výkon od prvního dne je spíš výjimka
V tabulce se všechno počítá hezky. Nový stroj zvedne kapacitu o 30 %, další obchodník přinese určitou výši tržeb a nová provozovna začne vydělávat. Jenže tabulka nepočítá s tím, že lidé se zaučují, zákazníci si na novinku zvykají a provoz zpočátku trochu drhne.
Tohle bývá docela častý problém. Podnikatel naplánuje výdaje realisticky, ale budoucí výnosy vezme v jejich nejlepší možné variantě. Pak stačí, aby se rozjezd protáhl o dva nebo tři měsíce, a celý plán najednou vypadá úplně jinak.
Vedle optimistického odhadu si proto udělejte ještě jeden, méně příjemný, avšak pořád reálný. Co když investice první tři měsíce přinese jen polovinu očekávaného výsledku? Co když bude nový stroj nějakou dobu využitý jen zčásti? Firma by měla zvládnout i tuto variantu.
Investice může fungovat na papíře, ale zkomplikovat provoz
Firma může být zisková a přesto se během měsíce dostat do nepříjemně napjaté situace. Stačí špatné načasování plateb. Například zaplatíte velkou zálohu dodavateli, stále vám na účtu zůstává dost peněz, jenže o týden později odcházejí mzdy, za pár dní DPH, potom faktura za materiál a současně se opozdí platba od většího zákazníka.
Nic mimořádného. Přesto může vzniknout období, kdy máte mnohem menší prostor, než jste před investicí čekali. Proto se u většího výdaje nedívejte jen na měsíční nebo roční součty, ale projděte si několik následujících měsíců klidně po jednotlivých týdnech:
- kdy odcházejí největší platby dodavatelům,
- kdy platíte mzdy, odvody a daně,
- kdy obvykle přicházejí hlavní úhrady od zákazníků,
- zda vás ve stejném období nečeká sezónní nákup zásob nebo jiný větší výdaj.
Jedna investice často přitáhne další
Koupíte nový stroj a zjistíte, že potřebujete výkonnější odsávání. Pořídíte větší dodávku, ale následně do ní musíte doplnit regály, zabezpečení a další vybavení. Přestěhujete sklad a teprve na místě vám dojde, že bez nové manipulační techniky bude provoz výrazně pomalejší.
A tohle zdaleka nejsou žádné výjimky. Hlavně u investic, které děláte poprvé, se těžko odhaduje všechno předem. Část nákladů zkrátka není na první pohled vidět.
Dobrou službu může udělat jednoduché cvičení. Představte si běžný pracovní den po dokončení investice.
- Co se bude dít ráno?
- Kde zaměstnanci vezmou materiál?
- Kdo bude nové zařízení obsluhovat?
- Jak se bude zboží přesouvat?
- Potřebujete další software, tiskárnu štítků, nové místo pro skladování nebo jiný pracovní stůl?
Takový průchod běžným provozem někdy odhalí víc než další hodina u tabulky.
To, že jsou peníze na účtu, neznamená, že jsou volné
Na firemním účtu máte 2 000 000 Kč a plánovaná investice stojí 1 400 000 Kč. Čistě matematicky na ni tedy máte. Jenže zůstatek na účtu není totéž jako částka, kterou můžete bez následků utratit.
Část peněz už totiž pravděpodobně patří někam jinam. Za dva týdny odejdou mzdy, příští měsíc zaplatíte větší objednávku materiálu, čeká vás doplatek daně nebo každoroční pojistka… Dokud peníze fyzicky leží na účtu, snadno působí jako volné. Ve skutečnosti už ale mají svůj účel.
Pomáhá rozdělit si dostupnou hotovost na několik částí:
- běžný provoz,
- známé budoucí platby,
- rezerva,
- skutečně volné prostředky.
Pokud nechcete vlastní hotovost investicí stáhnout příliš nízko, může část nákladů pokrýt také podnikatelský úvěr.
Určete si hranici
Když člověk do projektu vloží peníze, čas a energii, těžko si pak připouští, že výsledek zaostává. Většinou ještě chvíli čeká. Pak ještě jeden měsíc. A ještě trochu…
Právě proto je lepší stanovit si hranice dřív, než investici vůbec spustíte. Nemusíte vytvářet složité krizové tabulky, stačí si položit pár nepříjemných otázek.
- Co uděláme, když se spuštění opozdí o dva měsíce?
- Co když nová pobočka ani po půl roce nedosáhne plánovaných tržeb?
- Co když zařízení využijeme jen z 60 %?
- A hlavně: Při jakém výsledku už něco změníme?
Můžete si například určit, že pokud provozovna do čtvrtého měsíce nedosáhne určitého obratu, upravíte otevírací dobu, směny nebo marketingový rozpočet. Díky předem stanovené hranici se rozhodujete podle čísel, ne podle pocitu, že když už jste do projektu dali tolik peněz, přece ho teď nemůžete měnit.
